Lidové pohádky a společné čtení
Kouzlo lidových pohádek a společného čtení
Klasické lidové pohádky a společné povídání patřily po generace k sobě. Projekt Pohádky pro společné čtení se snaží na tuto tradici navázat a využít léčivou moc lidské pospolitosti a lidové moudrosti. Pohádky pro společné čtení jsou určeny především mladším školákům, jejich rodičům, prarodičům, starším sourozencům pro čtení doma, také pro práci ve škole, školních družinách nebo v dětských domovech. Mysleli jsme především na děti, které mají se čtením problémy a které čtení bolí. Tito malí čtenáři potřebují skutečnou podporu rodiny a velkou motivaci.
Lidové pohádky se předávaly po staletí ústně, jejich vyprávění spolu s teplem kamen vytvářelo tu správnou rodinnou (někdy trochu i tajemnou) atmosféru. Pohádky měly děti nejen bavit, ale také vychovávat. Dozvídaly se v nich, jak se chovat k rodičům, jak si vybrat životního partnera, co je v životě nejdůležitější.
Možná by se mohlo na první pohled zdát, že žijeme v jiné, moderní době a dnešní děti potřebují něco jiného. Není to ale pravda. V lidových pohádkách se objevují ty nejzákladnější křižovatky lidského života a hodnoty, které se nemění ani s příchodem aut, televize, počítačů a dalších vymožeností.
Mnoho pohádek začíná smrtí matky nebo otce, což přináší dítěti největší bolest a poznamená celý jeho další život. Bohužel i dnes umírají rodiče svým dětem, rodiče se rozvádějí, do rodiny často přichází nový partner, nevlastní sourozenci. Pohádka může být útočištěm a útěchou. Jindy se musí hrdina vypořádat se svými vlastnostmi nebo křivdami, příběh ukazuje, kdo je dobrý a kdo zlý, kdo si zaslouží odměnu a kdo má být potrestán.
Pro pohádky je typické, že ukazují jasně, co je důležité. Čtenář se může ztotožnit se samou podstatou problému, který by mu jinak složitý příběh zatemnil. Pohádka všechny situace zjednoduší, její postavy jsou jasně vykresleny, podrobnosti jsou vypuštěné. Dítě, které zná dobře pohádky, rozumí, co mu vyprávějí jazykem symbolů a prostřednictvím nevšední skutečnosti. Pohádka nepřináší skutečné příběhy o opravdových lidech a zemích, přesto vede k poznání základních životních situací, které po staletí zůstávají stejné (smrt rodičů, nevraživost mezi sourozenci, závist, touha po bohatství…). Hrdinové se vydávají na cestu, která je změní a něco nového jim přinese.
Od jednoduchého začátku směřuje pohádka k fantastickým zápletkám, konec nás uvrhne opět do reality a přinese poučení. Děti, které znají dobře lidové pohádky, jsou pro reálný život lépe vybaveny než ty ostatní. I když se může zdát, že některé pohádky jsou příliš kruté a tudíž nevhodné pro malé posluchače, opak je pravdou. Důležitá je role vypravěče a předčítajícího (většinou rodiče nebo prarodiče), který si s dítětem po přečtení pohádky ještě popovídá a předá svou vlastní zkušenost. Lidové pohádky vedou k přemýšlení o přírodě, o lidech a jejich chování, čtenáři a posluchači se dozví, k jakým důsledkům určité jednání vede. Díky nim mají v sobě jakýsi kompas, který jim ukazuje tu správnou cestu životem.
Takové jsou i méně známé příběhy v cyklu Pohádky pro společné čtení. Vypráví o lidských vlastnostech a skutcích, ty dobré bývají odměněny a ty špatné se někdy už nepodaří úplně napravit, stejně jako v životě. Jsou to příběhy o žárlivosti, nezištnosti, zabedněnosti, synovské lásce, nedůvěřivosti, chamtivosti, pohádky o tom, co je na světě nejdůležitější, nejkrásnější, nejvoňavější...
V pohádkových sešitech jsou připraveny náměty pro práci před samotnou četbou a po přečtení pohádky. Naším společným cílem je, aby se dítě naučilo nejen číst, ale čtenému také porozumělo, aby společně strávené chvilky přinášely potěšení všem zúčastněným, aby dítě mělo potřebu své zážitky sdílet s ostatními a získané poznatky využívalo.
