Malé dějiny Kouzelné zahrady 1

Jak vznikala sbírka pohádek Kouzelná zahrada

Na začátku nového roku 2009, v období, které bylo šťastné i velmi smutné zároveň, jsem se rozhodla zaměstnat svou hlavu psaním, na které dosud nebyl čas. V rámci přípravných prací jsem objevila krásné lidové pohádky, které byly pro českého čtenáře nedostupné. Ve stejné době se na mou výzvu na Fléru, že hledám ilustrátora nebo grafika pro svou první knihu, přihlásilo asi 35 uchazečů. Mezi nimi byla i Magda Štajnerová, vystudovaná ilustrátorka a maminka stejně starých dětí. Její obrázky mě natolik nadchly, že jsem zatoužila po společné krásné pohádkové knížce.

Během letních prázdnin jsme se pustily do práce – já jsem v lese na Vysočině překládala pohádky ze slovinštiny a Magda v Praze k nim vytvářela úžasné ilustrace. Chtěly jsme vytvořit vánoční dárky pro své děti a blízké. Pohádky vyprávějí o lidských vlastnostech a činech, které se někdy dají napravit a někdy ne. Zábavné bylo hledání vhodného názvu, v úvahu přicházel ještě Zpívající strom nebo Tři přání. Nakonec zvítězil název Kouzelná zahrada, protože se pohádkové příběhy odehrávají v přírodě a celé Slovinsko je takovou kouzelnou zahradou plnou přírodních zázraků.

Na podzim nastalo hledání tiskárny, která by byla schopná a ochotná vyrobit malé množství výtisků ve vysoké kvalitě (pevné desky, kvalitní papír, šitá vazba) za přijatelnou cenu. Byla to cesta pokusů a omylů, zklamání a nadějí. V jedné tiskárně jsem dostala za úkol dodat návrh obálky podle rozkresu. Zkusila jsem vložit dotaz v maminkovské diskuzi na Baby-cafe a okamžitě se mi ozvala fotografka Katka Dupalová a nezištně mi pomohla. Vedle zpracovaného mého návrhu mi poslala ještě svůj, který byl dokonalý. (Asi o tři roky později jsme se u Katky nechali celá rodina vyfotit, bylo to velmi zábavné, i když větrné odpoledne).

Stále jsem doufala, že Kouzelné zahrady budou dárky pod několik vánočních stromečků. I když knížky dorazily celkem ještě včas a na první pohled vypadaly nádherně, při prolistování se mi vehnaly slzy do očí. Bohužel následovalo ještě několik reklamací (které naštěstí proběhly bez problémů), než byly Kouzelné zahrady takové, jaké měly být, a dostaly se ke svým čtenářům.

Mezi první patřila moje kamarádka Dáša, knihovnice z Buchlovic, která mě seznámila se spisovatelem, hudebním skladatelem a cestovatelem Lubomírem Müllerem. Lidí, kteří nám fandili, stále přibývalo. Chtěli jsme vydání Kouzelné zahrady nějak oslavit. Byla však zima, děti stále nemocné, lidé v různých koutech naší vlasti i za jejími hranicemi... A pak přišel nápad!

... pokračování příště